...tak jsme včera odpoledne dorazili a i když to žádnej brutální masakr nebyl, moc se mi ten výlet líbil. Pohoda, fajn nálada, i něco se ulovilo, prostě fajn...
No, tedy...začalo to téměř dramaticky, po pár hodinách na německý dálnici najednou šlus, stojíme, čučíme a čekáme....což jako není nic moc, nemaje informace o tom, na jak dlouho to vypadá...takže šmejdíme kolem, ani ze svodidla nevidím, kde je přední část nekonečné stojící kolony...takže si jdeme s Milošem ulevit kamsi bokem a ejhle..kdyby se to po bočním odstavným pásu vzalo kousek zpátky (o čemž Helmuti neuvažujou, jelikož to určitě není v souladu s předpisama a vyhláškama), dostaneme se na jakousi boční komunikaci, kudy se už valí kamióny, snažící se zácpě vyhnout...jednoho dobráka přesvěčujeme, aby kousek couvnul, on se probouzí z letargie a dokonce nám razí cestu. Několik dalších Němců, ochotných místo několikahodinového čekání risknout pár metrů ne zcela košer jízdy se řadí za nás...ale ejhle, nějaká dobračka se hrne v protisměru a když chápe, oč jako jde, předvádí neskutečnej couvací cirkus..:-))) ale povedlo se a objížďkou mažeme dál....
Zdeněk pořád nechce vystřídat a už se blížíme k dánským hranicím...zastávka na gulášovku a už jsou tu směrovky s přeškrtnutým ø, Zdeněk pořád plný energie a dorážíme do kempu...
...zabydlujeme se jen narychlo, jsme ve čtyřech a tak po sobě ani moc nešlapeme, pár piv, panáček a šup do peří. Ráno kafíčko, blbneme chvíli s házením před chatou a konečně mažeme k vodě. První místo vypadá sympaticky, kluci na něj mají v zásadě ty nejlepší vzpomínky, ale ani domorodci nemají záběry...
přejíždíme na další místo, Tomáš se Zdeňkem jdou dál a dál po pobřeží, já zůstávám ve fjordu...po chvíli dostávám maláho pstruha pod čtyřicet, Miloš mezitím proklel systematicky počasí, stav vody a Dánsko vůbec a zelehává k odpočinku...
dočkávám se dalšího záberu, na tuhle rybu mi podběrák nestačí a hulákám na Miloše, ten je ale v limbu a místo něj přichází obrýlený blonďáček, který mi německy vysvětluje, že podběrák mi sice nepůjčí a kolegu mi budit nebude, ale současně nahazuje nebezpečně blízko mne. Ryba se mi vypíná a to ještě netuším, že o takovou už nezavadím. Mezitím se vrací Tomáš se Zdeňkem, podařilo se jim natočit hezké video s rybou, kterou Zdeněk udržel v hledáčku i když točil jen foťákem a s polarizačními brýlemi. To je tady:
http://www.youtube.com/watch?v=OiS4Tid3-5E&feature=youtu.be
...chvíli diskutujeme o tom, že ryby zase tak pasivní v krásném, slunečném, ale rybářsky dost nešťastném počasí úplně pasívní nejsou, což Miloš korunuje tím, že opět na stejném místě zalehává...
Zdeněk pokračuje kolem vody a dostává první bratelnou rybu, která podle dohody skončí v tataráku...
Večer ještě jedeme do velkého fjordu, ale jsme prakticky bez záběru, zima jako v Rusku..:-(((
potom hurá domů a tatarák se může chystat...
a na sobotu plánujeme hooodně ranní vstávání, abychom byli u vody za rozednění....daří se nám to a ještě za tmy vyrážíme...počasí se změnilo, je zataženo, pofukuje větřík, brodíme rozlehlou plání se skupinkou Holanďanů, někteří vláčejí, jiní taky nahazují mušku, nikdo ale nemá záběr...:-(((
přejíždíme na místo, kde jsme byli včera večer a byla tam ta děsná zima, ona je tu kosa i přes den a Tom tahá veliký trsy trávy s lasturami, snažím se cíleně ulovit taky nějakou zeleninu, abych pro mladýho vyfotil mořskýho koníka (a přitom tajně doufám pochopitelně v trochu zlomyslný záběr od ryby), potom se vracíme na nejslibnější místo, kde Miloš pro změnu po několika hodech tradičně zalehává s tím, ať ho vzbudíme, až začnou brát...
přejíždíme na místo, kde jsme byli včera večer a byla tam ta děsná zima, ona je tu kosa i přes den a Tom tahá veliký trsy trávy s lasturami, snažím se cíleně ulovit taky nějakou zeleninu, abych pro mladýho vyfotil mořskýho koníka (a přitom tajně doufám pochopitelně v trochu zlomyslný záběr od ryby), potom se vracíme na nejslibnější místo, kde Miloš pro změnu po několika hodech tradičně zalehává s tím, ať ho vzbudíme, až začnou brát...
...taky si dávám pauzičku u jakéhosi památného buku a potom se stávám průtokovým ohřívačem...horem tam, dolem ven...
odpoledne máme pár kontaktů a vypíná se mi ryba po několika metrech, ale žádný velikám, Zdeněk dostává několik koljušek, které si brání své "domečky" a na jeho nástrahy statečně útočí...
Tomášovi se podařil krásný snímek stáda jelení zvěřem která si nás zdáli prohlíží a dál nás s přehledem ignoruje...
večer dochytáváme bez úspěchu ...
...a před námi je poslední den, musíme tedy vyrazit včas a tak po dalším Zdeňkově kuchařském koncertu (rodimmá specialita s knedlíkem, vůbec si teda nějak podezřele žereme a debužírujeme, tady to na zhubnutí vážně nevypadná...uvázáno mám něco ještě z hor, tak spíš jen tak poflakuji, je tu moc příjemně, sprcha po náročném dni potěší...
...a už aby bylo ráno!
Zdeněk je nezmar a ještě váže pár krevetek a´la Mates, my zatím s Tomášem chystáme sladkou tečku po večeři...ananasový kompot v kompot v kombinaci s lahodnou merňkovicí, což je vyloženě pohlazení pro nacpané žaludky a pomalu se chystáme zalehnout, abychom ráno včas vstali, když koukáme na hodinky, stejně už je kolem půlnoci...
... návštěvu internetu si odpouštíme, lakotná kempová baba si počítá za půl hodinky třicet dánských peněz a spojení není nic moc, dnes tedy bez kontaktu se světem a domovem...a ráno za tmy razíme na místo, které jsme večer objevili na mapě...jenže tam není po rybářských aktivitách ani stopy, navíc je tam jakási cedule se slovem "privat" a tak raději jedeme na osvědčené místo...
snažíme se, včera jsme tu viděli i kuchání několika pěkných ryb, po chvíli Zdeněk jásá, protiže své drahé polovičce slíbil pstruha a teď už ho má na břehu, doma tedy bude radost.vyrážíme na doplnění zásob, v krámě na nás koukají trochu skrz prsty, což není divu, když se mezi regály procházejí dva pánové v neoprénech pod ramena a k tomu já jen v ponožkách a maskáčích...blonďatý prodavač předstírá, že o jiné řeči než je dánština nikdy neslyšel a my se jen divíme, že raději nešel svúj talent uplatnit do nedalekého kravína...
Miloš pořád pesimisticky bručí a mezi spánkem dává jen krátké pokusy o lov, chvíli po Zdeňkovi se mořáka dočkávám i já a to už i Miloše vyhání z lehu do vody. Do konce posledního lovu zbývají nějaké dvě hodinky. Jo, taky jsem si konečně jednoho vydoloval, ale žádnej krokodýl to není...
Tomáš se stále dře na místě, kde na minulé výpravě zabodoval, smůla ho ale provází stále dál...
...najednou koukám a zjišťuji, že Miloš si na poslední chvíli opravdu rybu vymodlil...a že je docela pěkná...zapínám kameru na foťáku a snažím se chvíli dokumentovat. To je k vidění tady:
http://www.youtube.com/watch?v=IEWjgcbbwtM&feature=youtu.be
...pak následuje podebrání obřím nástrojem, který Miloš stále tahá k nemalé radosti ostatních s sebou sebou a puntíkovaný fešák se převaluje na břehu...krásných dvaašedesát!
...prostě se už asi Svatý Petr nebohl dívat na to, jak Klasik ostentativně dává najevo, že v tomhle počasí se dá chytit ryba jen vyloženou náhodou...Zdeněk nakonec dostává další bratelnou rybu...a tady ještě jedna fotka z Milošovy přetahované s rybou....
...pak už se stmívá, není ale taková zima jako včara, držíme se až do tmy a Tomáš nahazuje na kroužky, naznačující občasné zalovení ryb....kdepak, snad až příště...
...no, ráno ve čtyři vstáváme, lehce se uvádíme do použitelného stavu, kafíčko, cigárko, pivo napůl, cpeme věci jak se dá do auta...
a těsně po páté vyrážíme, abychom kolem třetí byli v Litoměřicích...a pak ještě Miloše vyhodit v Praze a domů, pod sopku...
Díky, kluci, moc jsem si odpočal a snad nám to v létě zase vyjde....doma omýt věci od slané vody a usazenin a pomalu se můžeme chystat na zahájení, ne?
Tož asi tak...:-)))
Žádné komentáře:
Okomentovat