podzimní DK

tak jsme se včera vrátili, hodím sem zatím aspoň  nějaký fotky a zkusím i něco nadrápat...

Ve Varech jsme celkem úspěšně dohledali Tomáše a vrhli se do posledních nákupů...už tenkrát jsem varoval, že piv bude málo a že by se jich pár navíc vešlo...kdepak, jako když hrách na stěnu házíš....tak jsme nakoupili hlavně blbosti jako čaje, čokolády, tatranky...ale piv posktovnu...:-((((

a tady už je první zastávka u slaný vody, u krásnýho domečku na pobřeží, poctivě taháme mouchy, ale nic, nic, jen trávy a chaluhy...nevadí, kolem poledne dáváme přesun...

...ale hezký to tam v pvním fjordu bylo, to se zase musí nechat....

...dobře se brodilo, spíš písek než šutry, vítr přijatelnej...jen asi moc slunečno, což (jak praví Klasik) je vždycky na pytel...

No, tady ještě nejsme moc zpustlý komando a taky (ačkoli se tomu někteří jedinci, sami žijící v lese obklopeni jen divou zvěří) nás přes hranice pustili bez pohoršení, povšimnutí či dokonce problémů..:-)))

Když jsme dorazili do kempu, začalo první drama: pan domácí prostě nikde k zastižení, nám se chtělo k vodě, hlad jako blázen a na mobilu záznamník s dánským chrochtáním, druhý číslo vyzvánělo v kanceláři...záchody a kuchyňka byly naštěstí otevřené, ba otevřené byly i dveře do jakéhosi apartmá, ale bylo slyšet, že tan pobývá jakýsi pes. V přislíbené chatce měl vybaleno někdo jiný a večer se blížil...voláme tedy Reného, jestli neví o jiném ubytování, pomalu se chystáme k odjezdu když tu...(přesně jako v šestákových románech, ale fakt to tak bylo:-))) ) přijíždí pan domácí a dává nám vybrat ze dvou menších chatek, nebo prý jednu větší...takže se nakonec zabydlujeme v čísle 6....

Potom, co ksme se narychlo zabydleli, razíme hned zase nedočkavě k vodě...pár záběrů od menších ryb, chatil jsem si i pidihvězdici, jenže fotka stojí za prd...

Místo je to krásný, mořská voda mi rozpustila cheoprénem opravovaný spoj na filcové podrážce, odtrhávám zbytek, visící na patě /protože s tím chodit je fakt vo zabití nebo pořádnou koupel), podrážku dávám do podběráku, ale za chvíli mi, bestie, uplavala a je kdesi mezi netečnými mořáky...

s večerním šerem se aktivita ryb zlepšuje, ale přes čtyřicet se prostě nedostaneme...

...no a Jeho Výsost, verný započaté tradici z Ujčova i dřívějším destrukčním úspěchům likviduje při zatřepání na vázce Heliose, prutů má s sebou ale dost a tak se vrací s osvědčweným Expolorerem a pokačujeme....

Slunce zapadá, ještě za šera se dá chvíli chytat, při tomhle sníženém slunečním svitu se ryby stávakí méně opatrnými a záběry přibývají...

Mořský břeh opouštíme až za tmy, bylo to fajn, ale očekávaný tatarák se tedy odkládá na zítra...večer dokonce vážeme něco mušek a kolem půlnoci jdeme zalehnout, vcelku příjemně - ale řádně - unaveni....zásoby piv se rapidně tenčí....

Jako slušně vychovaní kluci si nezapomínáme čitit pravidelně zuby, dobře se osvědčila Královna Margot, kterou za rozumnou cenu kdesi v Česku objevil Ivan, další přínosný poznatek z výletu, to rozhodně ano...

...a ráno začínáme už za tmy na pobřeží pod nepřehlédnutelným majákem, tady nemůžu přece zabloudit ani já...:-))) Jo, taky jsem si to myslel, ale když jsem se vydal k autu, pod kterým jsem si nechal záchranáře v plechu, podařilo se mi minout bokem zaparkované auto a došlapal jsem skoro zpátky do kempu...pak jsem to vzdal a podle tyčícího se majáku jsem se vracel zpátky...a hele: Těsně u vody se leskne auto a pod ním pivson! Kluci už z mé nepřítomnosti usuzovali, že jsem nabral nějakou zkratku k moři a že se jen tak asi neuvidíme...:-)))

V ranním šeru se trochu hůř brodilo a vlnky nám dávaly zabrat, ale házet se dalo a občas i záběr přišel, spíš ale jen nanicovatá, nesekatelná popotažení...

Mezi balvany jsme zabrodili, kam se až dalo a spolu s německým párem pokračovali v házení až do pozdního dopoledne...

Potom se vracíme na časnou svačinu, vážeme i pár much a kujeme plány na zbytek dne, kluci tuhle destinaci poměrně dobře znají a tak volí místa, kde v minulosti dobře zachytali a ta, která nám telefonicky radí dánští lamarádi...

Idylka přešla do oběda, mušky navázány a pomalu vyrážíme, je před námi prakticky celý den a jsme plní optimismu...

 

Vyprávím o našem domácím strašidle, Karel si vzpomíná na prašidlo zvého jihoafrického dětství a po chvíli se mi v hlavě líhne pozvolna další muška, zrozená ve spolupráci s "Master Casterem"...

Možná vám někdy v Šílencově vázacím koutku Fekete Tøkøløsze představím...

 

Odpoledne ani nestačím slézt k vodě z vysokého náspu, už se sem drápe Helmut s rybou, kterou Ingrída před momentem na vláčku vylupla, od rána prý třetí brnou, on sám je na tom jako my, chytá na musšku ryby tak sotva do míry...

Další zastávkou je nejhnusnější místo na Fynu, aspoň podle mého názoru, vítr a vnky jako kráva...ale kluky to tady nějak láká. Tomáš se chce dát do řečí s domorodou rybářkou, dle věku a vzhledu tak Hamletovou babičkou, ta jen něcj zachrochtá, napíchne hrst hnojáků a už letí šňůra z multiplikátoru doprostřed zátoky, totéž na druhém prutě...Ivan i v tomhle hnusu dostává menšího mořáka, potom má ve vlnobití záběr Baron, nakonec zdolává docela bojovnou rybu v pohodě a palička z losí kosti končí její trápení....kolem něj při zdolávání projížděl kajakář velmi odvážným stylem a kdyby došlo ke kolizi s Karlovou šňůrou, kdoví, jak by to dopadlo......

Konečně jedlá ryba!!!

Losí kost v akci...

Místo hnusomísto..ale ryby tam asi byly...

Další místo, tentokrát krásný pás pobřeží, Tomáš na druhý nebo třetí hod dostává rybu přes čtyřicet, dalších záběrů se ale dočkáváme jen od chaluh a travin...

Zkoušíme ještě další destinace, ale kromě pár malých pstroužků jsme neúspěšní...

Tyhle střechy z rákosu, to je prostě nádhera, Dánové vůbec s tou přírodou jednají jinak, ojleduplně, s rozumem....sakra, bejt o deset, patnáct let mladší, balím kufry a pruty  a kytary a stěhuju se na sever,,,:-(((

tady dám pro zajímavost video s borcema na rybníce, posuďte sami, čuměli jsme jako puci, tuším, že to byl IEvan, kdo prohlásil: "...sakra, tohle taky chci!!! " No, sranda to asi nebude, ale zajínavý...ačkoli taky se občas nějakej koupal..:-)) už se to hrne do youtubu....a tady je:

http://youtu.be/OtysWKgYLC8

...a jedeme pro změnu na další místo, sakra, dneska pořád cestujeme....

V pozdním odpoledni koukáme na nádhernou duhu, ryby ale dál nic moc....

A tady jsme se rozhodli dnešní den zakončit a vydržet až do setmění...

Abych nezapomněl, odpoledne mi mořská voda pomohla i s druhou podrážkou, s tímhle se chodit nedalo, tak jsem ji uzrval, ale už mi neuplavala, doma mě čeká pokus o ševcování....chdí se na tom blbě, podrážka holínky je stejně silná jako bočnice a čekám, ldy šlápnu na mořskýho ježka nebo vostrej kámen a bude hotovo....ale dobrý, zatím se to dá....

Krásně oranžové maso mají tyhle ryby, to zase jo..to je ten Tomášův...

Večer to není nejhorší, dostávám několik menších pstruhů, kluci zrovna tak, Karel dokonce hlásí dubletu...

Protože od kamaráda doktora jsme na cestu dostali i psací Viagru, jsme stále kupodivu docela plní energie a jen ztenčené zásoby piva, které se snažíme doplnit v místním řetězci mi trochu kalí nákladu, v obchodě mi na požadavek bukosýrů a piva sdělili, že jsem na špatné adrese, tady prý je prodejna zdravé výživy, nabízejí mi tedy jogurt a víno. Pro pivo a sejry prý musím do "gerontoshopu"...:-((((

a ráno, jak jinak, jsme za kuropění (respektive o něco dříve, ale vracíme se pro moje zapomenuté broďáky)  zase u majáku, potkáváme i německou dvojici, začíná šichta v mlhavém oparu, záběrů poskrovnu...

Je to poslední den, za chvíli jedeme, nechce se nám od vody, ale co se dá dělat, Ivan dostává kromě malých pstruhů i tresku, potom jednoho kolem pětačtyřiceti, ale pouští ho....

Já se dočkal pstruha, lehce přesahujícího bernou míru, pouštím ho (a ve skrytu duše doufám, že za to budu Sv. Petrem odměněn, ale to se nekoná...), aspoň si dělám pár posledních fotek, i Karel s Tomem ještě nějaké ryby chytili...pomalu se chystáme to zabalit.....

i prcek kolem čtyřiceti si hezky umí zatancovat nad vodou...:-)))

po dojezdu do kempu slyší Tomáš tichounké syčení, aha, je to něco v kole, to by byl na dálnici asi malér, ale není nijak snadné přijít na to, jak z Mazdy vydolovat rezervu...konečně vítězství...

Takhle se tam, hajzlík, zakousnul cestou od pobřeží, asi se chtěl s námi podívat do země, kde včera komunisti ve volbách ukázali, že bude určitě ještě hůř, neboť jsme prostě národ nepoučitelný...:-((( Byl však odhalen a musel zůstat v Dánsku. Kurva, já bych to s ním měnil hned!!! :-))

Ano, to je on - OSTRÝ KÁMEN!!!!

Trocha houbařiny na rozloučenou...přímo v kempu...

Ne, lysohlávky to nejsou...s lehkým tripem by se asi jelo domů líp, nám se tak nechce...:-((((

tak kluci taky něco přislíbili, s těma textama prostě nestíhám, kousek jsem přidal..._((((.._)((((

Old Hamster