neděle 7. října 2012

Podzimní Labská...

Co je? Vono to celý zmizelo? To mám psát celý znova? Ach jo, tak nějak později..

No tak kousek, to je teda dílo....Pavel s Honzou dorazili na Labskou už kolem devátý dáno, žádnou velkou divičinu tam ale nezažili. Měli pár drbanců a spíš se tak vozili na boutech, když jsme spolu mluvili telefonem, hlásili děsivě malou vodu...a taky že jo, do boutů se moc blbě nasedlalo, protože i místa, kde to normálně jde v pohodě byla daleko od vody a všude jen strmé břehy. 


...u přítoku se chytat vůbec nedalo, z horního trofejního úseku zbyl jen kousíček...

 No, nějak jsme do toho nakonec teda nalezli....kolem druhý jsem byl na vodě u silničního můstku, tady to bylo taky s vodou docela tragédie. I tak tu Pavel nějakýho potočáka a lipana uštval, ale takhle jsem to místo viděl poprvé.


....v zátoce nad můstkem to vypadalo prapodivně až bezútěšně...

Honza, poprvé na Labský, začal krásnou padesátkou - potočákem, bihužel potom namočil mobil a dosud nevím, jestli kartu s fotkama rozchodil. Snad se ozve...Zatím se Zdeněk s Martinem  vydali na trofejní úsek, nabrodili se pro začátek jen tak bez boutů a zkoušeli, co se bude dít.Já se motám chvíli u můstku a pak se vydávám směrem k přítoku, pomaličku, házím, zkouším...kolem třetí se sice mírně rozpršelo, ale ryby začaly docela žrát....


..pršelo lehce, ale setrvale skoro do pěti...

ryby šly spíš větší, od 43 do 48, přes pade jsem se sice nedostal, ale kdo by si na takovouhle rybačku stěžoval?! Na strmém břehu nade mnou pozoruju vláčkaře, jak zabil a zaigelitkoval potočáka, pak zlaťáka a tak na něj řvu. Je to ale prd platný, vysmívá se mi s tím, že: "sem ze a mnou nevyškrábeš, tak si vyliž!" Jak mi tady teď chybí přítomnost Barona nebo M_D, kteří bez bouchačky nechodí ani do koupelny. Pár bzučivých včeliček kolem hlavy a panáček pytláček by si příště rozmyslel provokovat z domněle výhodné pozice zdánlivě bezmocného boutaře!

Najednou začali neskutečným způsobem brát zlaťáci, mám dokonce dubletu a druhá se mi vypíná, jiným rybám prakticky nedávají šanci dostat se k muškám. Všechno ode dna, střevle a boobina.


...i zlaťák dovede hezky potahat...

Ještě vidím v dálce kluky, chystá se za nimi vyrazit, dojíždím ke břehu a jak se hrabu z boutu, šlápnu si těsně u břehu do pořádný díry, jsem tam prakticky až po ramena.  Kluci mezitím odjeli, takže si dávám dvěu v knajpě u přítoku a po silnici s boutem na zádech šlapu za nimi. Cestou mě ještě stačí zkontrolovat bdělá policie, požadující po mně doklady. Nemám je u sebe, tak mě šacujou a nacházejí přenosnou povolenku. Noc se mi nedaří jim vysvětlit, že nejsem inženýr Zeman a slibují, že si mě do Stylu přijedou zkontrolovat. Ale naložit mě s boutem a odvézt, to se jim nechce. Konečně dorážím k hotelu, rychle převlíknout, jídlo vynechávám, sedám k pivu  a dokonce po chvíli (často jsme to plánovali, ale málokdy uskutečnili) se dáváme do vázání.


...první mušku uvážeš jen jednou v životě, to už se neopakuje, vítej, Horbi,  mezi postižené...:-))...

Zdeněk s Martinem už mají něco odvázáno a já používám slušně řečeno velice specifických postupů i pomůcek, děláme v to Honzovi tedy trochu holej, ale pobral to důležité a za chvíli už leží na stole jeho první mušky, za chvilku došlo i na tradičního Red Taga. Potom se dostáváme i ke koljuškám, střevlím a smetákovým chrostílům, Zdeněk se rozhodl, že kousek materiálu by se do jeho krabice s vázáním hodil a hned se vytasí s patentní pilkou...


...no, než to užižlal, docela si máknul...

Pochopitelně (kdo to zná ve Stylu) nezůstalo jen u vázání a ačkoli konzumujeme jen zvolna a s rozmyslem, i Míša si vyzkouší, jaké je to s muškařským prutem. Vázat mušky jsme ji zatím nenutili, ale zase došlo k rozšíření její úžasné soukromé zoologické  zahrady...ale o tom až na pravém místě.Jinak určitě každý ocení , jak to šéfový s mušákem sekne, ne!?


...panečku, sekne jí to, co?

Spát jdeme kupodivu brzo po půlnoci, takže se ráno budíme všichni ještě za tmy a jdeme na ně...no, co kdyby to dneska šlo už od rána! Kdepak, zrána se mi vypíná jeden duhák, kterej věděl stejně dobře jako já, že má optimální pekáčovou velikost, Zdeňek dostává lipánka a potočáka a všichni dostáváme hlad....Zdeněk se nabídl za stráž u boutů a prutů, my ostatní se vydáváme do hotelu. Neseme Míše pro kočky okouna, kterého Martin načapal u břehu na strímra a že se do vody vracet nemá, půjde do hoitelu jako kočičí mlsek. Odevzáváme ho v kuchyni, rizjlížíme se po hotelu...a...ouha! Míša ještě spí, nikdo z personálu ji nemá odvahu vzbudit a nechtějí nám ani prozradit, kde je ukryta. Verzi se zapálením hotelu si schováváme na později a snažíme se tedy nějak zasytit....mříž nad pípou a pivochladolednicí zůstává zamčená a já si dal...no, nebudu to rozebírat, takhle jsem si sobotní snídani ve Stylu opravdu nepředstavoval...:-((((



...hnusný to bylo, občas ho můžu, ale tenkrát na něj chuť nebyla, fakt ne!...

Vracíme se k vodě, ještě zastávka s obligátním krmením, probíhá jako vždy souboj pstruzi vs. kachny, dnes mají jasně navrch ryby, když už to vypadá, že kačer zaboduje, vynoří se z hloubky velký černý stím...a MLASK!!! ...je vymalováno!


..ti největší nejsou vidět nebo jen nezřetelně, drží se o něco hlouběji než všeteční zlaťáci a jsou tmavší...

Když docházíme k vodě, vidíme, že Zdeněk se trochu nudil a tak přilákal ryby do bezprostřední blízkosti břehu na zbytek škvarkové placky, teď se o ni perou opád desítek centimetrů od břehu...a nejsou to jen malé ryby! Honzovi se jedna vypíná, jinak na nás s převahou kašlou a za chvíli už jsme zase na boutech....


...i na třepanou by to šlo...

Protože aktivita ryb se zatím nějak ne a ne rozpoutat, směřujeme se Zdeňkem pomalu směrem k přítoku, od raního záběru jsem bez kontaktu, Zdeněk měl ráno ryby dvě, teď taky ani ťuk. Místo svačiny nakonec dáváme oběd a zpátky se přesunujeme s bouty na zádecj po silnici. Na parkovišti se na nás z auta šklebí další známá tvář a Zdeněk se seznamuje s Otcem Zakladatelem KPO - samotným věhlasným Alfa-samcem z Ohře.



Za chvíli už se všichni pohupujeme na boutech a kolem druhése objevují na hladině první kolečka. Chvílemi foukne vítr, rozčeří hladinu a ryby jsou pak sice o něco důvěřivější, ale zase se hůž sleduje prťavá muška. Osvědčila se mi světle šedá jepka na šestnáctkovém háčku, návazec 0,15 mm je na hranici, ale silnější ryby okázale ignorují. Kolegové okolo slaví občas i úspěch s pakomáry.Rychle mažu pro bambusák a to je, panečku, jinačí chytání než nádeničina s desetostopým klackem...:-)))



Konečně dostávám duháka, kterému chybí jediný centimetr, aby si zasloužil vrácení do vody, pojede tedy se mnou. Několik dalších ryb se nechává přesvědčit, chvílemi je vidět i slunce a den se pomalu barví do růžova...inu, co dodat, chtěli jsme odjíždět na čtvrtou, vydrželi jsme až přes šestou, díky, Labská, stálo to za to!!!



Hamstr polabský



4 komentáře:

  1. Si žijou ty pojišťováci!!! :-P :-))))) Jen my blbci, co jsme od pojišťovny zdrhli musíme makat a o zábavě se nám jen někdy zdá :-(((

    OdpovědětVymazat
  2. a to furt nic nejni, ve středu si ti mažu s hrabatama do Dánů, to bude teprve vono,,,:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak myslíš...chtěla jsem tě ušetřit...ale provokuješ, tak tady to máš! Celej tejden budu jezdit do okolních hospod na koni, pěkně sama a až do středy na Tebe budu myslet, jak přemlouváš pár zoufalců k podpisu něčeho, co jim stejně nic neříká. :-D A pak si jeď se pěkně zmáchat, bude tam kosa a hnusný jídlo.....louky jsou tu rozsáhlý, to bude jízda!!! :-P Tak pěknej den, chlape ;-) :-P

      Vymazat
    2. ...by ses divila, viz výše..a to nejni všecko, některý fotky a zážitky se prostě zveřejnit nesmí a jiný ani nemůžou, že jsem tam, blbec, fakt nezůstal - aneb jak pravila Jeho Výsost: "nechat vás tady pár dní bez dozoru a vracíme se pod knutu komoušů..."

      ...ach jo, my jsme ale národ prosíravý..:-(((

      Vymazat